Spousta lidí spoléhá na koncept “regeneračního víkendu” po náročném pracovním týdnu. Je pátek a vy jedete konečně domů po několika nedospalých nočních směnách. Těšíte se, jak deficitní hodiny spánku doženete o víkendu. Opravdu to tak ale funguje?
Během spánku regenerujeme, náš mozek se čistí a třídí v sobě informace, které potřebujeme či nikoliv. Tělo zároveň také odpočívá a nabírá energii, abychom byli další den schopni správně fungovat. Ne každý si ale může skutečně dopřát osm hodin kvalitního spánku denně.
Lze nahradit ztracený čas určený pro spánek?
Někteří vědci věnující se výzkumu spánku říkají, že ano. Podle nich dokážeme dohnat spánkový deficit, ale ne zcela. Udržet spánkový rytmus je nezbytné, protože se jedná o jednu z nejdůležitějších biologických potřeb. Tělo má jen jeden způsob řešení nedostatku spánku, který by se dal označit jako „spánkový tlak“ (sleep pressure).
Když náš organismus cítí, že je spánku nedostatek, automaticky nás do něj přivádí. Pokud bychom nespali několik dní, v jeden okamžik prostě usneme, i kdybychom zrovna stáli na ulici nebo v práci. Nemusíme ani připomínat možné důsledky takové situace. Do dlouhého a hlubokého spánku padáme tehdy, když se objeví příležitost. Typicky například o víkendech. Světový rekord v oddalování spánku je 11 dní. “Rekordman” následně prospal 14 hodin v kuse.
Při akutním nedostatku se spánku tak jako tak nevyhneme. Při nevhodném oddalování odchodu “na kutě” ale zabraňujeme mozku v jeho práci při úklidu nadbytečných myšlenek, informací. A přiznejme si, že jeden delší spánek o víkendu nemůže stačit k úplnému zotavení po dlouhodobém chronickém spánkovém deficitu. Problém se navíc zhoršuje, pokud trpíte nějakou formou spánkové poruchy, takže i když jednou za čas máte prostor pro delší spánek, nejste schopni ho plně využít.
Důsledky nedostatku spánku
Mikrospánek je jedním z rizik, které se často vyskytují u lidí, kteří trpí dlouhodobým nedostatkem spánku. Snížený výkon a pozornost zapříčiněný mikrospánkem může mít velmi nešťastné důsledky při manuální práci nebo třeba řízení vozidla. Kromě toho ale chronický nedostatek spánku vede ke zvýšení rizika zažívacích problémů, obezity, cukrovky či srdečních onemocnění. Konečným důsledkem pak může být až předčasné úmrtí způsobené celkovou únavou organismu.
Podle neurovědců lze spánkový deficit dohonit, pokud se jedná jen o krátkodobou zkušenost. Spánek pomáhá tělu také vyplavovat toxické proteiny zapříčiňující neurodegenerativní poruchy. To je důvod, proč je spánek důležitý pro efektivní učení a udržení zdravého mozku v dlouhodobém horizontu. Dospávání o víkendech může také ovlivnit náš vnitřní biologický cirkadiánní časový rozvrh, což vede k tomu, co nazýváme “sociálním opožděním” (social jetlag).
Náš cyklus spánku a bdění je založen na 24 hodinovém rytmu. Jakmile se jeden cyklus završí a započne nový, naše biologické hodiny v podstatě “resetují”. Výrazně delší spánek než obvykle nám tento cyklus narušuje a máme pak problém pak zpět naladit svůj organismus.
Pokud tedy nemůžeme během pracovního týdne spát potřebný počet hodin a budeme to dohánět o víkendu, hrozí, že si rozhodíme biologický rytmus a nebudeme schopni normálně usnout ani v neděli večer. Nejlepší způsob, jak se vyhnout nežádoucím důsledkům nedostatečného spánku, je zajistit si konzistentní spánek po celý týden. To znamená pravidelný spánek v délce trvání alespoň 7 hodin.
Čtěte dál
Podívejte se na další články, které by vás mohly zajímat:
Svoboda plánování pracovní doby má pozitivní vliv na spokojenost zaměstnanců i vyšší produktivitu
Je takový přístup, s ohledem na současný trh práce, udržitelný? Každý chce být respektován jako svobodná a samostatná lidská bytost. S tím…
Pozor na cestování v autě po noční směně
Přirozený tělesný rytmus Dnes už víme, že tělo nočního pracovníka nefunguje podle jeho přirozeného rytmu. Biologické hodiny zaměstnance často pracujícího…