Odpovídá současná práce na směny 21. století?

Je stále více zřejmé, že noční směny mají vážné zdravotní důsledky. Přesto se český průmysl nemůže bez nich obejít. Jak snížit zátěž nočních směn, aby byly pracovní pozice atraktivnější a nedocházelo tak často k různým zraněním a finančním škodám? Zdravý životní styl a o omezení pracovní zátěže může pomoci, HR oddělení potažmo management firmy by měl vytvořit více přizpůsobené a flexibilní řešení pro své zaměstnance.

Anneke van de Brand, psychiatrická sestra v Nizozemí, chodila na noční směny řadu let. Pracovala po dobu sedmi po sobě jdoucích 8 hodinových nocí, poté následovaly čtyři dny volna. V určitém okamžiku se pro ni stal tento systém neúnosný a tak se rozhodla  přestat pracovat v noci. „Dnes by takové rozhodnutí bylo snazší než tehdy. V té době bylo hledání nové práce podstatně obtížnější,” říká Anneke.

V Nizozemsku pracuje více než milion lidí na nočních směnách. Velká část z nich to přitom dělá už mnoho let. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je ale stále obtížnější hledat nové „noční“ pracovníky, což trápí zaměstnavatele z mnoha různých sektorů. Zvláště mají problémy v těch regionech, kde klesá velikost pracující populace. V mnoha kolektivních pracovních smlouvách jsou lidé s věkem nad  55 let tzv. uvolnění z práce na směny.

V době, kdy se prioritou zaměstnanců stává rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, logicky se snižuje obliba nočních směn. A to i navzdory vyšší finanční kompenzaci. Moderní odborné studie rovněž poukazují na možné souvislosti mezi noční prací a rakovinou. “Pokud se nic nezmění, hrozí nebezpečné zdravotní, sociální a ekonomické důsledky “, myslí si profesor biologických rytmů na Univerzitě v Groningenu.

“Nechte zaměstnance, aby si pracovní směny plánovali dle svých potřeb a možností!”

Anneke van de Brand sdílí také tyto obavy: “Noční práce je často špatně organizována. Výzkumy ukazují, že směnné rozpisy s maximálně dvěma po sobě jdoucími nočními směnami v délce maximálně 8 hodin jsou zdaleka nejlepší. V praxi musí ale mnoho pracovníků, například ve zdravotnickém sektoru, pracovat až sedm nočních směn po sobě! Pracovat velmi tvrdě musí i starší 55 let.“

Podle Anneke vyvíjí mnoho zaměstnavatelů velký tlak na zaměstnance a také na práci v noci, jinak by prý nebyli schopni pokrýt služby. „Zaměstnavatelé vždy apelují na vaší loajalitu a říkají, že přece nemůžete opustit pacienty nebo vaše kolegy. Pak je těžké odmítnout,“ poznamenává van de Brand. Zaměstnanci se také obávají, že ztratí svou práci, když na podmínky nepřistoupí. Současně se však musí obávat i o své zdraví, zvláště pokud pracují déle než dvacet let. Dlouhodobé narušení biologického rytmu zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a depresí.

„Dánský případ“

Téměř před dvěma lety se otevřela diskuse o škodlivých účincích nočních směn. Důvodem byl tzv. dánský případ: Skupině dánských zdravotních sester s rakovinou prsu bylo přiznáno odškodnění, protože soudce zjistil příčinnou souvislost mezi jejich nemocí a špatnými pracovními podmínkami. Krátce nato odbory vyzvali zaměstnankyně, aby hlásily, kdyby se jim v průběhu času nebo v minulosti vyvinula rakovina prsu. Asi pět set žen se ozvalo, že mělo rakovinu prsu, ale nepodaly žalobu.

Například proto, že stále pracovaly u svého zaměstnavatele, nebo nechtěly řešit roky soudní řízení, nemluvě o vyvracení dalších faktorů zvyšujících rakovinu prsu, jako je třeba dědičnost. I tak potenciálně škodlivé účinky noční práce způsobily mezi ženami velké nepokoje. To je důvod, proč se provádí stále více výzkumů zaměřených na zlepšení pracovních podmínek nejen při noční práci. Až osmdesát procent zaměstnanců ve zdravotnictví jsou ženy. Není to tak, že by si ženy stěžovaly víc než muži na noční práci, ale později v životě mají mnohem více potíží souvisejících s hormonálními změnami.

Nejvýznamnější studie se zabývají vlivem nedostatku denního světla a výživy při práci v noci. V posledních letech bylo zjištěno, že tyto dva faktory hrají hlavní roli při výskytu onemocnění. Noční pracovníci často jedí tučné rychlé občerstvení, protože se jim nechce vařit tak pozdě, a protože firemní kantýny nabízí velmi omezené možnosti pro zdravé stravování. Nezdravá strava pak zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a obezity. Existuje však i skupina zaměstnanců, kteří naopak v noci nemají chuť k jídlu a mohou být chronicky podvyživeni. Do těchto studií jsou zapojeny velké společnosti v Nizozemsku, jako jsou Shell (petrochemická), Corus (ocelářské pece) a FloraHolland (květiny).

Špatná kvalita spánku

Lidé pracující v noci také obvykle špatně spí. To je částečně způsobeno zmatením těla nočním osvětlením. Mnoho společností má příliš statické světelné vzory. Světlo je buď příliš ztlumené, nebo výrazné. Z krátkodobého hlediska mají lidé radši, když pracují v noci v silném osvětlení, protože je to udržuje snáze vzhůru. Z dlouhodobého hlediska je to však škodlivé, protože silné světlo potlačuje produkci melatoninu, což způsobuje různé druhy tělesných poruch. Některé firmy již experimentují s dynamickým osvětlením a přepínáním různě intenzivního světla, převážná většina nočních pracovníků je ale stále vystavena statickému osvětlení.

Je tu však naděje, tzv. pomyslné světlo na konci tunelu. Stále více firem se snaží organizovat směnou práci jiným způsobem. Nemají koneckonců ani příliš na výběr. Některé pracovní úkony, jako je čištění a údržba, jsou stále častěji prováděny během dne. A maximum tří (8-hodinových) po sobě jdoucích nočních směn se stává také běžnější. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO), plánuje v nadcházející době změnit klasifikaci nočních směn. To se má změnit z “možného” na “pravděpodobně” karcinogenní riziko. Zaměstnavatelé by tedy měli věnovat pozornost negativním důsledkům práci na směny. V současné době existuje celá řada zlepšujících opatření a nástrojů, které lze využít.

HR musí začít myslet nejen na přizpůsobování se, ale i na možná řešení šitá na míru konkrétním provozům. Upravte svou personální strategii tak, aby více respektovala potřeby jednotlivce a zdraví. Například ženy, které prodělaly rakovinu prsu, by měly mít příležitost pracovat více ve dne než v noci. S noční prací mají větší problém „ranní ptáčata“, ale ani preference „nočních sov“ často nezůstanou po celý život stejné, protože biorytmus se mění s věkem člověka. Proto starší lidé chodí spát dříve a probouzí se ráno dříve.

Nejen zaměstnavatel, ale i zaměstnanci by měli převzít větší odpovědnost. Zaměstnavatel musí poskytovat dobré pracovní zázemí, jako je např. přívětivější směnový model, zdravá výživa – přinejmenším salátový bar a dobrý lékařský servis. Noční práce by již neměla být povinná pro pracovníky ve věku nad 55 let. To by mělo být stanoveno v každé kolektivní smlouvě.

“Společnosti by měly zajistit takové pracovní podmínky, které povedou nejen ke zdravému, ale i dlouhodobě udržitelnému stavu v oblasti lidských zdrojů.”

Čtěte dál

Podívejte se na další články, které by vás mohly zajímat:

Tříhodinová pracovní doba, je to možné?

Z provedeného šetření rovněž vyplynulo níže uvedených 10 nejvýznamnějších rozptýlení, která „brzdí“ zaměstnance v produktivní práci. Respondenti měli možnost vybrat více než…

Motivace a výkonnost versus správné pracovní prostředí

Nedávno mi žena s úsměvem sdělovala, jak je šťastná, že má v současné době nejlepšího šéfa, jakého doposud měla. To ji přivádí…

Směnnost práce a její dopad na zdraví, výkon a bezpečnost – 1. část

Pro zaměstnance pracující v takovémto režimu, tedy mimo běžné pracovní hodiny, to má pozitivní i negativní aspekty. K těm pozitivním patří:…