Diskuse o flexibilitě pracovní síly je stále ožehavější. Manažeři se ptají po možnostech přizpůsobení vlastní zaměstnanecké základny výkyvům tržní poptávky. Důvodem je kromě rostoucí ekonomiky i různá interpretace konceptu flexibility.
Ta může zahrnovat využívání agenturních zaměstnanců nebo větší variabilitu pracovních smluv. Tou mohou být různé formy úvazků, ale také variace pracovního času. Mluvím o v takzvaném časovém kontu. Pracovní doba se může také lišit sezónně, kdy je možné pracovat více (déle) a mimo sezónu zase méně. Zaměstnanci často považují flexibilitu za něco negativního. Zaměstnavatelé mají spíše opačný názor. Tvrdí, že bez flexibility lidského kapitálu nemohou zaručit kontinuitu života společnosti a tím i kontinuitu pracovních míst.
Obtíže se zaváděním flexibility
Minulost – Když se podívám do minulosti, tak bych způsob, kterým společnosti využívaly možnou flexibilitu zaměstnanců, označil přinejmenším jako sporný. Jediným důvodem k uplatnění flexibility bylo často snížení nákladů. Tedy legální někdy i nelegální postupy za účelem získání co nejlevnější práce. Samozřejmě bylo možné nalézt i společnosti, kde byla flexibilita pracovních sil využita pro zvládnutí tzv. pracovních špiček (dodatečných zakázek) nebo úrovně tzv. nemocnosti. Toto je ve skutečnosti ten pravý důvod, proč pracovat s flexibilitou. Flexibilita by měla být nástrojem pro řešení rychle se měnících (tržních) okolností.
Současnost – V současné době se společnosti potýkají s určitými obtížemi při zavádění flexibility pracovních sil, jakožto moderního nástroje aplikovaného na cestě k trvalé udržitelnosti. Zaleknout se počátečních obtíží a nepokračovat dál v rozvoji flexibility, by podle mého názoru byla promarněná šance, protože vývoj trhu vytváří z flexibility lidského kapitálu nezbytnost. Obrovská rychlost změn a v neposlední řadě také měnící se potřeby zaměstnanců při dosahování rovnováhy mezi prací a soukromým životem vedou k závěru, že fenomén flexibility už není řečnickou otázkou. Zásadním problém současné doby tedy je, jak vlastně flexibility pracovních sil docílit. Inspiraci hledejte v následujícím obrázku.
Budoucnost – Zaměstnavatelé a zaměstnanci by se měli vyvarovat diskusím o flexibilitě založené na starých dogmatech a hledat nové vzájemně výhodné cesty. Flexibilita pracovních sil je nevyhnutelnou skutečností následujícího desetiletí, proto je rozumné přijmout tento jev (či výzvu) s otevřenou náručí. A mé doporučení pro všechny strany trhu práce? Směřujte k trvalé flexibilitě pracovního vztahu, udělejte z ní běžnou normu, jednoduše standardní součást vašich životů.
Dr. Bernard Jansen, Ph.D.
zakladatel a CEO Déhora Consultancy Group
Bernard Jansen započal svou kariéru na Univerzitě v Amsterdamu, kde pracoval jako odborný psycholog a vedoucí výzkumného týmu, který se zabýval výkonem práce ve směnném režimu. V roce 1987 založil vlastní poradenskou společnost Déhora Consultancy Group, která od samého začátku nabízí své služby v oblasti plánování a optimalizace pracovních sil zákazníkům působícím ve všech oblastech ekonomiky. Za posledních třicet let se společnost stala lídrem Nizozemského trhu a také expandovala do Belgie, Polska a nyní i do České republiky.
Čtěte dál
Podívejte se na další články, které by vás mohly zajímat:
Budoucnost pracovní doby? Flexibilita v podobě vlastního samo-plánování směn
Jde o neobyčejný koncept tzv. vlastního samo-plánování. Ten znamená, že jako zaměstnavatel dovolíte svým zaměstnancům vytvářet si vlastní pracovní plány…
Směnnost práce a její dopad na zdraví, výkon a bezpečnost – 1. část
Pro zaměstnance pracující v takovémto režimu, tedy mimo běžné pracovní hodiny, to má pozitivní i negativní aspekty. K těm pozitivním patří:…
Vznik a vývoj institutu pracovní doby v českých zemích – 1. část
I když Ius regale montanorum (Právo horního regálu) či zákon o osmihodinové pracovní době do určité doby předstihly vývoj pracovní…