Řada zaměstnanců si stěžuje na to, že nemá čas si v pracovní době ani odskočit na záchod. Někteří se dokonce v souvislosti s nesmyslně nastavenou produktivitou práce stávají i terčem kritiky nadřízených. V extrémním případě si tak připadáte jako malé dítě, o motivaci, spokojenosti nebo rostoucím pracovním výkonu se nedá ani mluvit. Týká se to často společností ze všech sektorů, ať už se směnným provozem nebo bez.
Je takový přístup, s ohledem na současný trh práce, udržitelný? Každý chce být respektován jako svobodná a samostatná lidská bytost. S tím samozřejmě souvisí i kompetence a odpovědnost. Není náhodou, že stále více výzkumů poukazuje na to, že flexibilita (možnost ovlivňovat vlastní pracovní rozvrh) je jednou z důležitých pracovních podmínek nejen pro šťastný pracovní život, ale i pracovní výkon.
Jednu takovou studii na téma flexibility pracovních hodin provedli v minulém roce badatelé z University of Birmingham. Porovnávaly data od více než 20 000 zaměstnanců. Výsledky ukázaly, že individuální kontrola plnění úkolů a samostatné plánování času přispělo k vyšší spokojenosti s prací, větší motivaci a šťastnějšímu životu obecně. “Pozitivní efekt flexibilní pracovní doby pět potvrzuje přínos individuální kontroly práce zaměstnanci,” říká vedoucí výzkumný pracovník Dr. Daniel Wheatley. S rostoucí mírou vlastního plánování pracovní doby roste i produktivita. Vědci se domnívají, že zaměstnanci s větší svobodou mají větší odpovědnost za množství a kvalitu své práce. Více si o individualizaci plánování v práci můžete přečíst na tomto odkazu.
Svoboda hlavně pro manažery?
Muži i ženy však pracovní nezávislost vnímají jiným způsobem. Pro ženy je důležitá obecnější flexibilita, která jim umožní kombinovat práci a péči o rodinu. Muži jsou zvláště spokojeni s načasováním jejich konkrétních pracovních úkolů, pracovního tempa a pořadím, ve kterém mají být úkoly prováděny. Není také překvapením, že 90 procent manažerů sdělilo, že mají při své práci určitou míru svobody. Některé profese jako lékaři a zdravotní personál, hasiči nebo dělníci mají obvykle menší míru flexibility, respektive v ČR žádnou pokud jde o práci ve směnném režimu. Na tento fakt poukazuje až 50 % dotazovaných zaměstnanců s nízkou kvalifikací, kteří tvrdí, že nemají vůbec žádnou svobodu ani jakoukoli možnost flexibility práce.
Svoboda a flexibilita souvisí s mírou stresu
Flexibilitě na pracovišti se věnuje i tchajwanský průzkum se 1 380 zaměstnanci ve 230 společnostech. Zaměstnanci mají nižší hladinu stresu, když mohou pracovat flexibilně. To se odráží v jejich spokojenosti a menší míře fluktuace – odchodu k jinému zaměstnavateli. Pokud se správně rozpoznají příčiny stresu na pracovišti, lze jeho vliv na zaměstnance výrazně omezit, myslí si profesor psychologie Steve Maier. Flexibilita v pracovním procesu by dokonce mohla i prodloužit délku života. Naproti tomu studie mezi britskými úředníky prokázala, že nedostatek pracovní flexibility a s ním spojený stres zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění dokonce více než kouření. Přečtěte si zde, jak efektivně implementovat individualizaci pracovní doby.
Zhoubný mikromanagement?
Na jedné straně tedy stojí manažeři umožňující svým zaměstnancům svobodně dýchat, zatímco na té druhé tzv. mikromanager, který neustále kontroluje všechny kolem sebe. Že tento styl není správnou cestou, je dnes už prakticky jasné (koncept štíhlé výroby atd.).
Důsledkem neustále kontroly je frustrovaný a nešťastný zaměstnanec. Podle studie je mikromanagement “špatný pro morálku, způsobuje odliv personálu a snižuje produktivitu”. Výzkumníci z Birminghamu zdůrazňují: „Ze strachu odmítají mikromanažeři dát svým zaměstnancům větší nezávislost, i když by pak byli mnohem šťastnější a produktivnější.“ Možná to ale není zcela překvapující: Nejdůležitějším úkolem manažerů je přece řízení zaměstnanců. Pokud by to už nemuseli dělat, co by bylo jejich náplní práce?.
Společnosti začínají stále častěji chápat, že mohou pracovat s menším počtem manažerů a že je důležitější jít zaměstnancům příkladem, být dobrým vyjednavačem, tedy spíše dobrým leaderem. Stále častěji se objevují samoregulační opatření nebo plánovací týmy pracovníků. To je směr, kterým půjde následující vývoj. Už zkrátka neplatí, že zaměstnanci jsou malé děti a manažeři vedoucí mateřských škol.
Čtěte dál
Podívejte se na další články, které by vás mohly zajímat:
Budoucnost pracovní doby? Flexibilita v podobě vlastního samo-plánování směn
Jde o neobyčejný koncept tzv. vlastního samo-plánování. Ten znamená, že jako zaměstnavatel dovolíte svým zaměstnancům vytvářet si vlastní pracovní plány…
Flexibilita práce se stává normou na cestě k trvalé udržitelnosti
Ta může zahrnovat využívání agenturních zaměstnanců nebo větší variabilitu pracovních smluv. Tou mohou být různé formy úvazků, ale také variace…