V průběhu 8-hodinového pracovního dne pracuje průměrný zaměstnanec přibližně tři hodiny, přesněji dvě hodiny a 53 minut. K tomuto závěru došla společnost Vouchercloud, která se ve Velké Británii dotazovala zaměstnanců pracujících v kancelářích (1 989 respondentů starších 18ti let) na jejich produktivitu a nepracovní činnosti v rámci 8-hodinové pracovní doby. 79 % dotázaných přiznalo, že netráví celých 8 hodin prací.
Z provedeného šetření rovněž vyplynulo níže uvedených 10 nejvýznamnějších rozptýlení, která „brzdí“ zaměstnance v produktivní práci. Respondenti měli možnost vybrat více než jednu možnost:
1.Sociální média – 47%
2.Četba novin – 45%
3.Diskuse o mimopracovních záležitostech s kolegy – 38%
4.Příprava a konzumace nápojů – 31%
5.Přestávky na kouření – 28%
6.Zasílání zpráv (telefon a další e-aplikace) – 27%
7.Konzumace občerstvení – 25%
8.Příprava jídla v kanceláři – 24%
9.Telefonování s partnery / přáteli – 24%
10.Hledání nového pracovního místa – 19%
Dle tohoto průzkumu se zdá, že průměrný pracovník v kanceláři stráví v průběhu pracovního dne značné množství nadbytečného času, protože ve skutečnosti pracuje méně než 3 hodiny produktivním způsobem. Chris Jonson z Voucherlandu komentuje výsledky takto: “Moderní pracoviště disponuje velkým množstvím rozptýlení, zejména novodobými technologiemi a možnostmi občerstvení. Neproduktivní časy, které jsme v rámci průzkumu odhalily, jsou však větším překvapením, než jsme očekávali.“
Kdy jsme produktivní a kdy unaveni
Nicméně dle tvrzení psychologů o tom, že naše mozky se nemohou soustředit na úkoly více než jen několik málo hodin, jsou výsledky provedeného průzkumu v souladu se závěry vědců. Ti dokáží dnes již vysvětlit nejen náš denní tělesný biorytmus, ale i určit, které části dne jsou více produktivní a kdy jsme naopak unaveni. Dokonce jsou schopni definovat i dobu, po kterou jsme schopni se soustředit na jeden úkol. Pokud nutíte pracovat zaměstnance ve špatnou dobu, musí se více soustředit (vydat víc energie), což s největší pravděpodobností povede jen k vytvoření určitých pracovních zlozvyků, říká psycholog K. Anders Ericsson.
V České republice se aplikací těchto poznatků do praxe zabývá poradenská společnost Déhora Central Europe, která se věnuje zejména optimalizací rozpisů směn, které po dekády nikdo neměnil. Déhora tvrdí, že nevhodně nastavený směnný režim vede nejen k pracovně-patologickým návykům a k nižší produktivitě, ale i větší nemocnosti, nekvalitě a vyššímu počtu úrazů.
Moderní společnosti proto začínají upravovat pracovní dobu/rozpis směn tak, aby maximalizovaly efektivitu zaměstnanců a současně jim vytvořily i lepší pracovní podmínky, díky kterým nejen udrží, ale i získají nové, spokojené zaměstnance.
Čtěte dál
Podívejte se na další články, které by vás mohly zajímat:
Plánovač pracovních sil – nová profese ve zdravotnictví?
Týmoví manažeři (profesně zdravotní personál) byli s ohledem na své řídící povinnosti a kompetence mimo jiné zodpovědní i za personální řízení…
Moderní plánování pracovních sil se vyplatí
City clean také ví, že plánování a řízení pracovních sil výrazně ovlivňuje kvalitu služeb, kterou v konečném důsledku zajišťují jednotlivci…
Budoucnost pracovní doby? Flexibilita v podobě vlastního samo-plánování směn
Jde o neobyčejný koncept tzv. vlastního samo-plánování. Ten znamená, že jako zaměstnavatel dovolíte svým zaměstnancům vytvářet si vlastní pracovní plány…