V roce 2017 oslavila Déhora Consultancy Group 30. výročí. Při oslavě tohoto výročí jsme si popovídali s generálním ředitelem Bernardem Jansenem a připomněli některé události z třicetileté historie společnosti. Zeptali jsme se také historický vývoj plánování směn a optimalizace pracovní doby od roku 1987. Ben Jansen se také rozpovídal o budoucnosti Déhory, která dnes působí nejen v Nizozemsku, kde byla založena, ale i Belgii, Francii, Polsku a samozřejmě i v České republice.
Jak to všechno začalo? Co vás inspirovalo k založení vlastní firmy?
Než jsem založil svou firmu v roce 1987, byl jsem výzkumným pracovníkem na univerzitě v Amsterdamu. Pracoval jsem jako pracovní psycholog a byl jsem zodpovědný za řízení výzkumného týmu, který velmi často doporučoval metody organizace pracovních sil různým organizacím, soukromým i veřejným. V určitém okamžiku však požadavky organizací začaly přesahovat pole působnosti, které jsme na univerzitě zkoumali.
Vzhledem k tomu, že jsme byli doslova zavaleni nečekaným zájmem společností, a že jsem se chtěl stát podnikatelem, byla to pro mě motivace a velká šance, abych založil vlastní společnost, Déhora Consultancy Group. Firma začala fungovat 1. září 1987 a o několik měsíců později jsem obhájil i svou doktorskou práci týkající se výzkumu pracovní doby. (O tomto tématu si můžete přečíst také zde.)
Které ze změn, ke kterým došlo v oblasti plánování a optimalizace pracovní doby za posledních 30 let, jsou podle vás nejvýznamnější?
Ve firmách se dlouho nijak nerozvíjel „time management“, obzvláště ve spojitosti s lidskou prací. Mnoho společností mělo plánovače (většinou jen výroby nebo obecně procesu) bez nějakého speciálního školení nebo vzdělání, takže pokud šlo o organizování lidské práce, byla to často neefektivní činnost, při které firmy přicházely o spousty peněz. Nyní je už pozice manažera pro plánování pracovních sil specializace, která je obsazena lidmi s patřičným vzděláním a dovednostmi, které mají skutečný dopad na úspěch společnosti.
Naše firma mimo jiné nabízí právě školení v oblasti plánování pracovního času a organizace pracovních sil. Jsme svědky neustálého zvyšování zájmu o tuto problematiku a rozvoje i softwarových řešení. Tento vývoj poukazuje nejen na skutečný praktický přínos (úspory, motivace, produktivita, loajalita, dlouhodobá udržitelnost), ale i na důležitost vytváření vztahu/dialogu se zaměstnanci. Bohužel je stále ještě mnoho firem, které si toto neuvědomují a řídí své zaměstnance neefektivně, neproduktivně a nezdravě. Musíte myslet na to, že zaměstnanci nejsou stroje a ani kusy dobytka, a že lidská práce je pořád nejvýznamnější výrobní faktor.
Jaké cíle jste měl při zakládání Déhory?
V posledních třiceti letech se trh konzultačních služeb výrazně změnil. Současní a potenciální klienti se stávají náročnějšími a kritičtějšími, pokud jde o naše školitele, plánovače nebo poradce. Tlačí se hodně na přidanou hodnotu našich služeb. Současně se mi líbí skutečnost, že
trh začíná vyžadovat společenskou odpovědnost. Jedním z mých cílů bylo proto ukázat, že Déhora splňuje tato očekávání a nabízí praktická řešení, která přinášejí viditelné výsledky ve všech požadovaných aspektech. Skvělý příklad komplexní povahy našich služeb je “Planning Service Centrum”, které jsme v nedávné době vyvinuli.
Našim cílem je kromě kvality a pomoci firmám ze všech oborů i růst mimo Nizozemský trh, kde jsme dlouhodobě jedničkou. V tuto chvíli máme kanceláře v Belgii, Polsku a České republice. Naše aktivity však pokrývají celé území Evropy, nově realizujeme zakázky už i na asijském kontinentu.
O co přesně jde v tomto centru?
Zjednodušeně řečeno jde o to, že nám klient přenechá své plánování, které mu zabezpečíme prostřednictvím outsourcingu. Klient tak má jistotu, že se mu naši odborníci postarají o všechny aspekty plánování práce. Tím myslím nejen tvorbu pracovních rozvrhů, které budou co nejlépe kopírovat měnící se tok práce, ale budou respektovat i zdravotní a sociální nároky zaměstnanců. Další aktivitou je operativní řízení, tedy řešení situací, kdy například náhle někdo onemocní. A v neposlední řadě jde ještě o reportování výsledků, dohodnutých KPI a zlepšujících doporučení pro další plánovací období.
Výhodou takové služby je, že máte k dispozici profesionála ihned. Nemusíte řešit softwarovou výbavu, školení, nemoc nebo dovolenou. Rovněž pokud plánovacích služeb již nepotřebujete, můžete outsourcing ukončit v rámci jednoměsíční výpovědní lhůty.
Co přesně pro vás znamená plánování a optimalizace pracovních sil?
V praxi lze jasně vidět, že společnosti mnoho let používají stejné, staré pracovní plány/směnné modely. Často se tak potýkají se zbytečnými ztrátami a neschopností udržet nebo získat nové zaměstnance. Vysoká míra stresu a dodatečné náklady (neefektivity) plynoucí z nižší produktivity, ať už jde o delší období nepřítomnosti v důsledku nemocí, velkou fluktuaci zaměstnanců, zvýšené chybovosti v produkci anebo jen fakt, že v jednu chvíli máte málo zaměstnanců (přesčasy) a jindy zase moc (zaplacená, neodpracovaná doba) vede k potřebě lepšího plánování práce a pracovních sil neboli optimalizaci. Co takhle navrhnout plán, který by odrážel sezónní povahu pracovní zátěže? (Více si můžete přečíst zde)
Vytvořit systém vzájemně propojených plánů, které se hodí pro různé segmenty trhu práce, a díky tomu lépe využít jeho potenciál? Oslovte ty, kteří chtějí pracovat 8h směny i ty, co preferují 12h. Nebraňte se částečným úvazkům, buďte kreativní, vytvořte nabídku neboli takové pracovní podmínky, které budou zohledňovat zdraví, ale i sociální potřeby nejen stávajících zaměstnanců. Přemýšlejte o délce pracovní doby i o komunikaci s vašimi zaměstnanci.
Jaká konkrétní řešení by to mohla napravit?
Inovativním příkladem je myšlenka tzv. samo-plánování (self-scheduling). Jedná se o plánovací metodu, v rámci které zaměstnanci sami vytváří svůj pracovní rozvrh, díky čemuž mohou lépe sladit práci s osobním životem, což vede k jejich celkové spokojenosti (Více o samoplánování si můžete přečíst zde). Možnost plánovat si sám práci se tak stává novodobým motivátorem (benefitem), který nejen udrží šikovné zaměstnance a přiláká nové, ale má hlavně pozitivní vliv na ukazatele jako jsou nemocnost, produktivita, únava, počet chyb a zranění, fluktuaci, náklady HR atd.
Čtěte dál
Podívejte se na další články, které by vás mohly zajímat:
Kroky k úspěšné individualizaci pracovní doby
Příprava je předpoklad úspěchu realizace Společnost Déhora může vaší organizaci pomoct implementovat individuální systém plánování pracovního času tak, že do…
Je individuální plánování času efektivní výhoda nebo složitá zátěž?
Odborové organizace stále více tlačí na zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům poskytovali větší flexibilitu a nezávislost. Díky tomu se zaměstnanci budou…
Flexibilita práce se stává normou na cestě k trvalé udržitelnosti
Ta může zahrnovat využívání agenturních zaměstnanců nebo větší variabilitu pracovních smluv. Tou mohou být různé formy úvazků, ale také variace…